Domů / Novinky / Historie lázeňství ve Velkých Losinách

Historie lázeňství ve Velkých Losinách

Historie lázeňství ve Velkých Losinách - Lovespa    První zmínka o lázních pochází z roku 1562. Od té doby si lázně vybudovaly zasloužený věhlas a popularitu díky nejbohatšímu a nejčistějšímu zdroji přírodní sirné vody v ČR. Teplé i studené losinské prameny mají téměř shodné složení a využívají se díky široké škále svých účinků při léčbě pohybových, neurologických a kožních onemocnění. Náhlédněte s námi do historie lázní a jejich léčivých pramenů.

Objev léčebné účinnosti losinské vody

K objevení účinků zdejších přírodních sirných pramenů se vztahuje lidová pověst. Předkládáme Vám ji v nejstarší dochované podobě, kterou zaznamenal v polovině 16. století Tomáš Jordán z Klausenburku:

"Sedlák nějaký churavého koně, hubeného a od vředů a prašivosti již téměř uschlého vyhnal, neb se mu nevidělo jeho déle v domě chovati a trpěti, aby se jiní od něho nakazili, anobrž i píce jemu již dáváno nebylo. A proto ten kůň jsa tu na louky blízké vyhnán, náhodou přišel do té hlubiny neb louže, a tu upadl, a tři dni ležel, až potom pomocí té vody, váleti se v tom blátě počal, potom ven vyskočil a na těch lukách se pasa, po kolikás málo dnech, napiv se snad (jakž k pravdě podobné jest) také té vody, kůže nové nabyl a prašivosti pozbyl. A jsa tak uzdraven, v nenadále, neb již domnění bylo, že jest ode psův a zvěří roztrhán a sežrán, již vděčnejší host, k svému starému pánu se navrátil. Odtud té vody užívati se počalo."

Historie lázní Velké Losiny

První zmínka o lázních pochází z roku 1562. V této době dal údajně majitel panství Jan mladší ze Žerotína postavit vedle již existující dřevěné lázeňské budovy nový dům k ubytování hostů. V roce 1580 vyšlo významné balneologické dílo Tomáše Jordána z Kluže, ve kterém podává jako první zprávu o léčivosti losinské vody.

Třicetiletá válka a čarodejnické procesy v 17. století znamenaly pro lázně stagnaci, sloužily jen pro potřeby obyvatel z blízkého okolí. Čarodějnické procesy (1678 - 1692) si ze zaměstnanců lázní vyžádaly dvě oběti - "lázeňské", které skončily na hranici.

V roce 1724 nechala manželka Jana Jáchyma ze Žerotína postavit v lázních dřevěnou kapli sv. Kříže, kterou její syn Jan Ludvík přestavěl v roce 1750 na zděnou, přestavěl a zvýšil i kruhovou stavbu lázeňského bazénu. Kaple a bazén byly jediné zděné budovy v lázních, ostatní byly ze dřeva.

V roce 1802 prodal Ludvík Antonín (poslední Žerotín) velkolosinské panství Liechtensteinům a v druhé polovině 19. století dochází k velkému rozvoji lázní. V roce 1861 ředitelství liechtensteinského panství koupilo tírnu lnu v areálu lázní a přestavělo ji na lázeňský ubytovací dům Villa Franziska. V roce 1878 byl postaven nově bazén jako dvoupatrový šestnáctistěnný dům a v roce 1884 byl postaven dřevěný altán nad studeným pramenem Karel. Od roku 1888 byla vytvořena současná koncepce lázeňského parku s importovanými dřevinami na místo podmáčených luk.

             

 

V roce 1912 začíná stavba nového moderního dětského sanatoria Podesní, dnešní Šárka. Autorem projektu je vídeňský architekt Alfred Castelliz. Během 1. světové války sloužily lázně jako lazaret. Ve dvacátých letech 20. století byla provedena rekonstrukce staré i nové budovy, byly provedeny drobné dostavby a součástí hospodářství lázní se stává také lázeňské zahradnictví. 

30. ledna 1930 vypukl požár, který zničil hlavní lázeňskou budovu, sál, restauraci a bazén. Shořela i střecha lázeňské kaple. Nový plán rekonstrukce lázní byl vypracován architektem Alfredem Castellizem, který přestavbě vtiskl osobitou klasicistní podobu s prvky rakouského lidového slohu. Lázně byly znovu vystavěny během jednoho roku a nově byla postavena dětská ozdravovna Dětský dům (dnešní Chaloupka). Nově opravené lázně byly slavnostně otevřeny 1. května 1931. 

Po roce 1948 se hlavní náplní lázeňského zařízení stává léčba dětské obrny. Pro tyto účely je uvolněna budova Šárka, která po válce do roku 1948 sloužila jako porodní oddělení šumperské nemocnice. K lázním byly také přičleněny zkonfiskované vily Gazárka, Brněnka a Marie. Od roku 1954 se v Boženě a Chaloupce léčí nespecifikované onemocnění plic dětí.

V současnosti tvoří komplex lázní 4 lázeňské domy, 1 wellness hotel Diana a nově vybudovaný termální aqaupark. Celková kapacita lázní je 335 lůžek. Léčí se zde nemoci pohybového aparátu, kožní, neurologické, onkologické a oběhové. Probíhá zde profesionální rehabilitace a odborná lázeňská péče pro dospělé a děti od 1 roku. Termální lázně obklopuje 40ha nádherného lázeňského lesoparku se vzrostlými stoletými stromy a vzácnými dřevinami. V jarním období zde kvetou azalky a rododendrony. 

            

Přírodní léčivé prameny ve Velkých Losinách

Sirnaté termální prameny v lázních Velké Losiny vyvěrají na tektonickém styku Keprnické a Desenské klenby. Teplota vody je 36 - 37°C a odpovídá hloubce jejího tvoření kolem 1000 m. Jedná se o vodu zcela přírodní, prostou, léčivou, minerální, uhličito - sodného typu a mírně radioaktivní. 

Typický charakter léčivé vody dává losinské vodě také vyšší teplota a zvýšený obsah sirovodíku. Chemicky je tedy losinská voda cenným typem léčivé vody a je jedinou prostou sirnou termální vodou v naši republice. Velmi zajímavé jsou fyzicko-chemické prameny losinské vody v návaznosti na indikační skupiny klientů, kteří se zde léčí. Obsah síry ve vodě (6,37mg/l), což vysoko převyšuje kritérium sirných vod (běžně 1mg/l).

Dvojmocná síra patří navíc k látkám, které se při zevní aplikaci nejlépe vstřebávají kůží a jsou již po 15 minutách prokazatelné v krvi. Rychle oxiduje na šestimocnou a část vstřebané síry je vtažena do aktivního metabolismu, kde má terapeutické účinky - pozitivně ovlivňuje regulaci látkové výměny. 

Jelikož je teplota losinské vody 36,6°C, podle klasifikace se jedná o vodu hypertermickou (tedy teplou), která vede ke zvýšení prokrvení kůže a tím ke zvýšenému vstřebávání aktivních prvků z vody přes svrchní kožní epitel. Vyšší teplota vody přispívá ke zmírnění svalového napětí. Terapeuticky významný je rovněž vysoký obsah fluoridních iontů (5,247mg/l), které se v kombinaci se sírou významně podílejí na svalových a cévních pochodech a umocňuje analgetický efekt síry.

Důkladný rozbor chemického složení a dlouholetá balneologická praxe dokládají, že losinská voda je jedinečná a terapeuticky účinná. 

Vřídlo Žerotín - A

Patří k nejznámnějším přírodním léčivým zdrojům v České republice a je nejbohatším zdrojem sirné vody u nás. Byl vybudován v letech 1979 - 1980. Vrt je hluboký 1 001 m a sirné termální vody přijímá v prostředí krystalických hornin masivu Hrubého Jeseníku. Voda je čirá, bezbarvá se zřetelným sirovodíkovým pachem. Teplota se pohybuje v rozmezí 35,4 - 36,3°C. 

Tato termální voda přispívá k relaxaci svalstva, ohebnosti kloubů, uvolňuje spasticitu končetin, přispívá k posilování svalstva formou plavání a pomáhá termoregulaci. Termální lázně tento pramen využívají ve formě vířivých, perličkových a sirných koupelí a k napájení termálních bazénů

Vřídlo Dobra - B

Vybudován v roce 1976 s hloubkou 200m a teplotou 22°C. Vzhledem k malé vydatnosti vrtu byl zdroj tlakově uzavřen a není v současnosti využíván. 

Vřídlo Petr - E

Vybudováno v roce 1973 v hloubce 150 m a teplotou 29°C. Vzhledem k malé vydatnosti  vrtu byl zdroj tlakově uzavřen. Tyto vody jsou bezprostředně ovlivňovány zřídlem Eliška. 

Vřídlo Eliška - F

Představuje původní zdroj termální vody Termálních lázní Velké Losiny. Zatímco do roku 1970 bylo zřídlo Eliška nejvydatnější, zdrojem v celé zřídelní struktuře, po vyhloubení vrtů Petr a Žerotín, klesla výrazně jeho vydatnost a má nyní pouze funkci stabilního přírodního odvodnění zřídelní struktury a stabilizuje tak hladinu podzemních vod. Zřídlo bylo vybudováno v roce 1903 a rekonstruováno v roce 1994. Jeho teplota je 26,5°C.

Vřídlo Karel - C

Je tradičním zdrojem studené sirné minerální vody a je geneticky svázáno s termálními sirnými vodami Elišky a Žerotínu. Přírodní pramen sirné vody zde jistě vyvěral již před založením lázeňské tradice Velkých Losin. V roce 1903 v období významného rozvoje lázeňství byl podchycen studnovou jímkou z hloubky 4 m. Při hydrogeologickém průzkumu sirných vod v roce 1974 ustal prakticky vývěr studených sirných vod, což vedlo k zániku zřídel Karel a Marie Terezie. Proto byl v roce 1975 proveden vrt do hloubky 25 m a tím oživeno zřídlo Karel. Jeho vydatnost je dnes závislá na stupni využívání zřídla Žerotín. Pitná voda je bohatá na nejrůznější kationty a z nich je v největším množství zastoupen vápník, sodík, hořčík, draslík a železo. Voda z pramene je čirá, bez barvy a má sirovodíkový pach bez sedimentu.

Vřídlo Marie terezie - D

Po provedených vrtech v roce 1974 prakticky ustal vývěr a tento již nebyl obnoven. K fyzické likvidaci došlo v roce 1993.

 

Zdroj: Lázně Velké Losiny